Od hlavy po paty: Imunitní systém, náš vnitřní štít

Jak je možné, že někteří lidé odolají každému viru a jiní jsou nemocní pořád? Za tím stojí komplexní, ale výkonný imunitní systém, náš biologický bezpečnostní tým, který chrání tělo před hrozbami zvenčí i zevnitř.

V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak imunita funguje, jak se zapojují jednotlivé části těla (od mikrobiomu až po slezinu), co ji narušuje a jak ji denně podpořit, odborně ale srozumitelně.

Jak imunita funguje, detailní pohled

Dvě linie obrany

1. Vrozená imunita – rychlá, nespecifická. Aktivuje se jako první linie obrany např. zánět, horečka, fagocytóza. Má za úkol zastavit vetřelce co nejdřív.
2. Získaná (adaptivní) imunita – pomalejší, ale přesná. Učí se rozeznat konkrétní patogeny, vytváří protilátky (B-lymfocyty) a buněčnou imunitu (T-lymfocyty), které si pamatují minulé infekce.

Orgány a buňky které za imunitou stojí

• Kostní dřeň uvnitř našich kostí, zejména v páteři, hrudní kosti, pánvi nebo žebrech, místo kde tvoří většina buněk imunitního systému, včetně bílých krvinek. Ty fungují jako první obranná linie proti infekcím, virům i zánětům.
• Brzlík je nenápadný orgán schovaný za hrudní kostí, ale jeho význam pro naši obranyschopnost je obrovský, hlavně v dětství. Právě tady se „vychovávají“ T-lymfocyty, tedy bílé krvinky. Brzlík je učí, jak rozpoznat hrozbu, ale zároveň i to, aby neútočily na vlastní tělo. S věkem se sice zmenšuje a postupně nahrazuje tukem, ale stopa, kterou v imunitním systému zanechá, je trvalá. Bez této „školy“ by naše imunita nedokázala jednat přesně a bezpečně.
• Slezina leží vlevo pod bránicí a funguje jako důmyslný filtr krve. Odstraňuje staré či poškozené červené krvinky, ale zároveň pomáhá odhalit vetřelce, bakterie, viry nebo cizorodé částice. Právě zde se aktivují některé typy bílých krvinek (např. lymfocyty), které spustí obrannou reakci těla.
• Lymfatické uzliny fungují jako malá „letiště“, kde se kontroluje, co tělem proudí. Jsou rozeseté po celém těle, nejvíce v oblasti krku, podpaží a třísel, a filtrují lymfu, tedy tekutinu, která odvádí odpad a bakterie z tkání. Pokud zachytí něco podezřelého, aktivují se bílé krvinky, které spustí obrannou reakci. Uzliny často otečou při infekci, to je známka, že tělo bojuje.
• Střeva, možná vás to překvapí, ale právě ve střevech sídlí většina našich imunitních buněk, až 70 % celé obranyschopnosti. Střevní sliznice není jen trávicím orgánem, ale také důmyslným „výcvikovým táborem“ imunity. Učí naše tělo rozeznávat přátelské mikroby a živiny od skutečných hrozeb. Roli tu hraje i střevní mikrobiom, tedy biliony mikroorganismů, které s námi žijí v symbióze.  Když je mikrobiom v rovnováze, podporuje správnou reakci imunitního systému. Pomáhá tělu bránit se infekcím, tlumit záněty a snižovat riziko alergií nebo autoimunitních potíží. Střeva jsou tak tichým spojencem nejen trávení, ale i naší odolnosti, fyzické i psychické.
• Kůže a sliznice první obranná linie. Tvoří fyzickou bariéru, která brání průniku patogenů, ale zároveň na sobě hostí tzv. kožní mikrobiom, přátelské mikroorganismy, které chrání povrch těla před těmi nepřátelskými. Sliznice v nose, ústech, očích, dýchacích cestách nebo střevech jsou vybaveny imunitními buňkami a protilátkami (zejména IgA), které dokáží zachytit viry i bakterie dřív, než se dostanou dál do těla.

Co imunitu oslabuje (víc než si myslíte)

• Spánkový deficit – méně než 6 hodin spánku snižuje aktivitu NK buněk až o 70 %.
• Chronický stres – zvyšuje hladinu kortizolu, který tlumí zánětlivou reakci a oslabuje paměťové buňky.
• Dysbióza střevního mikrobiomu – narušení rovnováhy bakterií ovlivňuje produkci cytokinů i slizniční imunitu.
• Znečištění ovzduší a mikroplasty – nové studie ukazují souvislost se zánětlivou aktivací.
• Vysoký příjem jednoduchých cukrů – potlačuje aktivitu bílých krvinek až na několik hodin po jídle.
• Kouření, alkohol, sedavý životní styl – kombinace, která dlouhodobě tlumí obranyschopnost.

Signály oslabené imunity

• opakované infekce dýchacích cest, močových cest
• špatné hojení ran, časté afty nebo herpesy
• potravinové intolerance, plynatost, IBS
• ekzémy, alergie, vyrážky
• únava, přecitlivělost, poruchy soustředění (mozková mlha)

Vědecké novinky a zajímavosti

• Vakcíny nové generace pracují s mRNA (např. COVID-19), učí imunitu rychleji reagovat.
• Imunoterapie u rakoviny aktivuje imunitní systém k cílené destrukci nádorových buněk.
• Výzkumy ukazují, že pozitivní sociální vazby snižují hladiny zánětlivých biomarkerů.
• Děti narozené císařským řezem mají odlišný vývoj mikrobiomu, což má možný vliv na výskyt alergií a autoimunit.

Imunitní systém není jen „ochrana před nemocí“, ale inteligentní systém, který rozhoduje o zdraví, rovnováze i dlouhověkosti. Vyžaduje každodenní péči, ne zázraky, ale vědomé kroky. Poslouchejte své tělo, starejte se o své střevo, dobře spěte a dýchejte z plných plic. Imunita se vám odmění.

V příštím díle série se zaměříme na hormonální a endokrinní systém, síť, která ovlivňuje vše od energie přes náladu až po spánek a stárnutí. Povíme si, jak funguje štítná žláza, nadledviny i hormony štěstí, a jak se v období menopauzy nebo andropauzy proměňuje hormonální rytmus našeho těla.

Zdroje

1. Gut-immune system interaction (mikrobiom a imunita)
2. Spánek a funkce NK buněk
3. Vliv cukru na imunitní systém
4. Mindfulness a imunitní odpověď
5. Probiotika a imunita – přehled studií
6. mRNA vakcíny a imunologický efekt
7. Dysbióza a zánět
8. Sociální vazby a zánětlivé markery
9. Vitamin D and the Immune System – přehledový článek (NIH)
10. Vitamin D and Immune Function