Od hlavy po paty: Mozek a nervy

Nervový systém, když tělo poslouchá mozek (a někdy i naopak)

Mozek nikdy nespí. Řídí dýchání, pohyb, myšlení i pocity. Nervový systém je jako síť rychlovlaků, které propojují tělo s mozkem. V tomto článku si ukážeme, co náš mozek i nervy ke správnému fungování potřebují. Od výživy, přes spánek až po psychickou hygienu. Přidáme i tipy, jak mozek chránit před stresem, zlepšit soustředění a podporovat dlouhodobou duševní rovnováhu.

Mozek jako hlavní dirigent celého těla

• Denně spotřebuje až 20 % energie těla.
• Řídí vědomé i nevědomé procesy.

Mozek je nejsložitější orgán, který v našem těle máme. Váží přibližně 1,3 kilogramu, ale spotřebuje až 20 % energie celého organismu. Neúnavně pracuje 24 hodin denně, a to i když spíme. Řídí pohyb, dýchání, trávení, ale co si myslíme, cítíme nebo si pamatujeme. Každá myšlenka, rozhodnutí nebo pocit má své „zákulisí“ právě tady, v miliardách nervových buněk a jejich propojeních. A přestože bez něj nemůžeme fungovat ani minutu, v běžném životě mu často nevěnujeme dostatečnou pozornost.

Mozek potřebuje péči stejně jako svaly nebo srdce. Málokdo si uvědomuje, že jeho stav zásadně ovlivňuje i náš každodenní výkon, náladu a vztahy. Když mu dopřejeme správnou výživu, kvalitní spánek, odpočinek a mentální trénink, odvděčí se nám soustředěním, kreativitou i psychickou odolností. Naopak dlouhodobý stres, přetížení nebo nedostatek spánku se rychle podepíší na jeho výkonnosti. Může se to projevit nenápadně (zapomínání, roztěkanost), jindy výrazněji (úzkosti, vyhoření, vyčerpání). Mozek je zkrátka dirigent a podle jeho „taktu“ hraje celý náš vnitřní orchestr.

Nervový systém je informační dálnice

Nervový systém je jako vysoce výkonná informační síť, která propojuje celé tělo s mozkem a naopak. Dělí se na centrální (mozek a mícha) a periferní (nervy, které vedou do všech koutů těla). Přenáší elektrické impulzy, díky kterým můžeme pohybovat prsty, cítit dotek, zareagovat na nebezpečí, ale i vnímat radost nebo bolest. Jedná se o extrémně rychlý a přesný systém, některé signály se šíří až rychlostí 120 metrů za sekundu!

Aby nervový systém správně fungoval, potřebuje nejen energii a výživu. Nervové buňky (neurony) jsou citlivé na přetížení, toxiny, záněty i dlouhodobý stres. Nedostatek spánku nebo přemíra duševních podnětů (např. neustálé sledování obrazovek) může systém zahlcovat. Stejně jako počítač potřebuje občas restart, i náš nervový systém si zaslouží regeneraci, ať už v podobě tiché procházky, hlubokého nádechu nebo klidného večera bez rušivých vjemů. Tělo s klidnou myslí vždy funguje lépe.

 Co mozek a nervový systém potřebují ke zdraví?

Správná výživa:

• Omega-3 mastné kyseliny (např. z ryb nebo lněného semínka) přispívají k normální činnosti mozku.
• Hořčík, vitaminy skupiny B (hlavně B6, B12), zinek – přispívají k normální činnosti nervové soustavy a psychiky (v souladu s EU nařízeními).
• Antioxidanty (např. vitamin C, E, polyfenoly) – chrání buňky před oxidačním stresem.

Spánek:

• V noci mozek „třídí data“,  a regeneruje nervové buňky.
• Spánek má zásadní vliv na paměť, učení a náladu.

Duševní hygiena:

• Stres zvyšuje hladinu kortizolu, který ovlivňuje paměť, soustředění i náladu.
• Techniky jako dechová cvičení a meditace pomáhají mozku zpomalit a zotavit se.

Trénink mozku:

• Mozek je plastický, mění se podle toho, jak ho používáme.
• Čtení, učení, změny v rutině, hudba nebo logické hry posilují jeho výkon.

Signály, že mozek a nervový systém potřebují pomoc

Mozek a nervová soustava umí být dlouho nenápadní. Než se ozvou „nahlas“, často vysílají jemné signály, které snadno přehlédneme. Únavu přičítáme špatnému počasí, zapomínání stresu v práci, výkyvy nálad hormonům. Jenže pokud se tyto příznaky začnou opakovat nebo hromadit, stojí za to zpozornět. Mozek může být přetížený, nedostatečně vyživený nebo vyčerpaný. Potřebuje oddech, stejně jako svaly po náročném výkonu.

Problémy se spánkem, roztěkanost, nedostatek motivace, neschopnost se soustředit, to vše může být signálem, že hlavní dirigent našeho těla začíná hrát falešně, protože nedostává, co potřebuje. A pokud stres trvá dlouho, může dojít k vyčerpání nervové soustavy, která už jednoduše nestíhá zpracovávat všechny podněty a spínat potřebné reakce.

Vedle duševních projevů se mohou objevit i fyzické příznaky přetížení nervového systému. Například mravenčení v končetinách, tiky, svalová slabost nebo poruchy rovnováhy. Tyto příznaky bývají často ignorovány nebo připisovány napětí či špatnému sezení, ale mohou být projevem přetížení periferních nervů nebo jejich podráždění. Pokud přetrvávají, je vhodné se poradit s lékařem.

Dalším výrazným varovným signálem je celková vyčerpanost z dlouhodobého stresu tzv. chronický stresový syndrom. Tělo a mozek v tomto stavu pracují na rezervu, často za cenu útlumu imunitního systému, zhoršeného trávení, úzkostí nebo ztráty radosti ze života. Dobrá zpráva je, že nervová soustava má schopnost regenerace, když jí to dovolíme.

Malé kroky dělají zázraky

• 10minutová procházka bez telefonu.
• Hrnek teplého čaje, a krátká pauza, ideálně s výhledem do krajiny.
• Zkuste každý den jednu novou věc, jídlo, cvičení, prostě změnu v zaběhnuté rutině.
• Vyměňte „scrollování“ na telefonu za čas věnovaný čtení, nebo luštění křížovek.

Když mysl a tělo hrají ve stejném rytmu

Mozek i nervový systém tvoří most mezi tím, co cítíme, myslíme a jak se naše tělo chová. A když jim dáme to, co potřebují, tedy správnou výživu, odpočinek, podněty i klid, odmění se nám soustředěním, odolností a vnitřní stabilitou.

Příště se podíváme na další životně důležitý orgán v našem těle: srdce a oběhový systém.

Zajímavosti a věda

Káva, pomocník nebo hrozba?

Kofein, hlavní účinná látka v kávě, je známý stimulant centrální nervové soustavy. V přiměřeném množství (cca 1–3 šálky denně) může podpořit soustředění, bdělost i krátkodobou paměť. Studie naznačují, že pravidelná, střídmá konzumace kávy může být spojena s nižším rizikem neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Přesné mechanismy jsou stále zkoumány, ale jednou z hypotéz je, že kofein moduluje zánětlivé procesy v mozku a ovlivňuje produkci neurotransmiterů, zejména dopaminu. Přesto je důležité dodat, že každý reaguje jinak, u citlivějších osob může nadměrný příjem kofeinu přispět k úzkosti nebo poruchám spánku, které naopak mozku škodí.

Mozek pod lupou, proč některé látky do něj neproniknou?

Mozek je elitní orgán, a tak má i elitní ochranku tzv. hematoencefalickou bariéru (HEB). Jde o speciální filtr mezi krevním oběhem a mozkovou tkání, který propouští jen určité látky a brání vstupu toxinů, bakterií a některých léků. Díky této „ochranné zdi“ je mozek lépe chráněn, ale zároveň to komplikuje léčbu některých onemocnění – například nádorů nebo neurodegenerativních nemocí.

Právě proto se ve vědě intenzivně zkoumá, jak dostat účinné látky přes tuto bariéru. Některé nutrienty, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, vitaminy skupiny B, hořčík L-threonate, nebo určité antioxidanty (např. kurkumin v kombinaci s piperinem), se však přes HEB dostávají a mohou mozku skutečně prospívat.