Od hlavy po paty: Hormonální systém pod lupou

Jemná chemie, která řídí náš vnitřní rytmus. Hormony ovlivňují téměř každý aspekt života, naši energii, náladu, spánek, trávení i stárnutí. Když je v rovnováze, sotva si ho uvědomujeme. Když se ale vychýlí, tělo (i mysl) ztrácí směr.

V tomto článku si ukážeme, jak funguje hormonální a endokrinní systém, co nejčastěji způsobuje hormonální nerovnováhu, a jak ji podpořit přirozeným způsobem.

Co je hormonální systém a jak funguje?

Hormonální (endokrinní) systém je síť žláz, které produkují hormony, biochemické poslíčky, kteří pomocí krve předávají zprávy do všech koutů těla.

Tyto zprávy regulují:

• metabolismus, trávení, hlad a žízeň
• spánek a biorytmy
• imunitní reakce
• pohlavní funkce a plodnost
• náladu, stresovou reakci i růst

Na rozdíl od nervového systému, který funguje bleskově, hormony působí pomalu, ale dlouhodobě. 

Když hormony ztrácí rovnováhu

Hormonální nerovnováha se může projevit nenápadně, třeba únavou, zimomřivostí, výkyvy nálady, přibíráním i přes zdravou stravu, nespavostí, bolestivou menstruací nebo ztrátou libida. U žen často přichází v souvislosti s menopauzou, u mužů s tzv. andropauzou, ale nerovnováha může vzniknout i mnohem dřív, bez ohledu na věk.

Co ji nejčastěji rozhodí?

• Chronický stres – při dlouhodobé zátěži tělo produkuje více kortizolu, což může blokovat tvorbu jiných hormonů (např. pohlavních nebo štítné žlázy).
• Špatný spánek a narušené biorytmy – nedostatek hlubokého spánku ovlivňuje melatonin i hladiny inzulinu a leptinu, tedy hormonů sytosti a metabolismu.
• Nevyvážená strava – nadbytek cukru a průmyslově zpracovaných potravin narušuje citlivost na inzulin a zvyšuje zánětlivost těla, což ovlivňuje i hormonální řízení.
• Hormonální disruptory – látky z prostředí jako ftaláty, BPA z plastů, pesticidy nebo těžké kovy napodobují nebo blokují přirozené hormony v těle.
• Hormonální antikoncepce a její vysazení – uměle dodávané hormony mohou dlouhodobě ovlivnit rovnováhu vlastní hormonální osy.
• Autoimunitní onemocnění a poruchy žláz – například Hashimotova tyreoiditida může vést ke snížené činnosti štítné žlázy, zatímco cukrovka je důsledkem hormonální dysregulace inzulinu.
• A také menopauza, andropauza - těmto tématům se budeme věnovat v samostatném článku.

Hormonální systém je velmi citlivý a vzájemně propojený. Pokud některá žláza, například štítná žláza, nadledviny nebo slinivka, začne fungovat špatně, ovlivní to celý organismus. Může se to projevit nenápadně, třeba změnami nálady, trávením nebo únavou. Klíčem je vnímat signály těla a nebát se včas vyhledat odbornou pomoc. Včasná úprava životního stylu, stravy a případná léčba mohou výrazně pomoci obnovit přirozenou hormonální rovnováhu.

Jak přirozeně podpořit hormonální rovnováhu:

• Zdravá strava: omega-3, avokádo, ořechy, vitaminy D, E, B-komplex, zinek, selen
• Omezit cukr, přebytek kofeinu, podpořit detoxikaci jater
• Kvalitní spánek: 7–9 hodin, večer méně modrého světla
• Pravidelný pohyb: chůze, jóga, lepší citlivost na inzulin, nižší stres
• Duševní hygiena: relaxace, dechová cvičení, nastavení zdravých hranic

Zajímavosti z vědy

Stres mění hladinu kortizolu během minut a dlouhodobě oslabuje žlázy (1,2)

• Akutní stres vyvolává prudký vzestup kortizolu, adrenalin a glukózy.
• Pokud jsme ale pod tlakem dlouhodobě, tělo ztrácí rovnováhu. Chronický stres narušuje funkci HPA osy, což vede k oslabení štítné žlázy a únavě nadledvin.

Leptin – hormon nasycení, kterému mozek může přestat naslouchat ^(3,4)

• U obézních osob dochází k leptinové rezistenci, mozek často na tento signál přestane reagovat. Tělo pak ukládá více tuku, i když jídla bylo dost.
• Studie ukázaly, že rapamycin může obnovit citlivost mozku na leptin.

Tvorba estrogenů v tukové tkáni po menopauze (5)

• Estron (E1) je nejslabším typem estrogenu, ale po menopauze se stává dominantním hormonem produkovaným tukovou tkání.
• Menopauza je spojena se změnou distribuce tuku a hormonální dysregulací .

Inzulínová rezistence jako tichý předchůdce metabolických chorob (6,7)

• Inzulínová rezistence se ukazuje jako silnější prediktor metabolického syndromu než samotná obezita.
• Vysoký METS IR index předpovídá ischemické onemocnění srdce a jiné kardiometabolické riziko.

V příštím článku se podíváme na pohlavní a rozmnožovací systém, téma, které přesahuje samotnou plodnost. Dotýká se hormonální rovnováhy, změn spojených s věkem i vlivu na psychiku a celkovou vitalitu.

Zdroje

1. ^{4 things to know about cortisol and stress}
2. ^{Psychosocial stress, cortisol and cognition}
3. ^{Understanding Leptin Resistance}
4. ^{Rewiring the Brain’s Fullness Signal}
5. ^{Adipose tissue estrogen production}
6. ^{Insulin Resistance and the Metabolic Syndrome}
7. ^{metabolic syndrome risk in type 2 diabetes}